ZEMĚ PŮVODU
Španělsko: Andalusie
Hřebčín: Jerez de la Frotera.
HŮLKOVÁ VÝŠKA
Mezi 155 až 161 cm.
BARVENÍ SRSTI
Typické zbarvení je bělouš.
POVAHA
Adalusan je poctivý, hrdý, inteligentní s ohnivým temperamentem. Je pracovitý a velmi učenlivý.
XTERIÉR
Andalusan vypadá velmi elegantně a je to atraktivní kůň. Hlava je delší a často mívá mírný klabonos. Veliké oči jsou plné výrazu. Další nápadné znaky jsou: hustá dlouhá hříva, malé uši, výrazné osvalení. Kohoutek je nízký a kulatý tak jako záď. Ohon je nízko nasazený. Končetiny jsou silné s kratší holení a spěnkou. Žíně ocasu i hřívy jsou hedvábně jemné.
VYUŽITÍ
Andalusan je lehčí jezdecký kůň a výborný drezurní kůň s příměsí krve anglického plnokrevníka nebo angloaraba. Je to také dobrý skokan. Populární je také jako cirkusový kůň.
CHODY
Pohyb je velmi vznosný, chody jsou málo prostorné, ale pravidelné s vysokou akcí.
ZAJÍMAVOSTI
Nedorozumění týkající se vzniku tohoto plemene spočívá v přesvědčení, že předkem andalusana je arabské plemeno. Španělsko je možná právě to místo, kde v době ledové koně zcela nevymřeli. Je možné zde nalézt kresby koní na skalních stěnách, které zde vytvopřil člověk v období neolitu. Dávný předek andalusana by měl být sorraia pony - plemeno, které stále existuje. Toto plemeno již postaletí používají pro práci obyvatelé horských oblastí Portugalska a díky tomu nikdy nevymřelo. Sorraia pony se exteriérově podobá tarpanovy. Toto původní iberské plemeno se později křížilo s koňmi nájezdníků ze severa později, během arabského převládnutí, s berbery. Od 15. století se chovu andalusana věnovali zejména kartuziánští mniši. Tito mniši vyšlechtili lehčí typ koně, který nese jméno Andaluský kartuzián. U koně andaluského rozlišujeme tedy dva typy. Původní barokní typ je mohutnější s hrubšími končetinami, než jaké má většina jiných jezdeckých plemen. Druhý typ - klartuziánský - má lehčí stavbu těla.

zdroj--> marketka-horses.blog.cz